Páni z KUENRINGU

Byli jeden z nejbohatších a nejznámějších šlechtických rodů  rakouského středověku. Jako první se připomíná již v polovině 11.  století Azzo.

Hadmar I. z Kuenringu zakládá roku 1137 cisterciácký  klášter ve Světlé. Slávu a moc rodu však pozdvihuje až Hadmar II.  (+1217), který vlastnil od roku 1185 i česká  léna.

Nejznámější byli jeho synové Hadmar III. a Jindřich I. Oba  měli velký vliv na rakouského vévodu Leopolda VI. Babenberského.  Jindřich I. Byl mnohdy správcem celé země a vojensky se vyznamenal roku 1226 při vpádu českého krále Přemysla I. do Rakous. Od roku  1228 zastával hodnost zemského maršálka. V roce 1230 se oba  Kuenringové postavili v čelo tzv. povstání ministerálů , jež bylo  podporováno z české strany, ale roku 1231 bylo potlačeno. Hadmar zemřel, Jindřich byl přijat vévodou Bedřichem II. na milost a byly  mu navráceny i hodnosti. Zemřel asi roku 1233 za vpádu do Čech.

Alber V. z Kuenringu (+1260) prosadil volbu českého kralevice  Přemysla za rakouského vévodu. Avšak již jeho synové, zvláště  Leutold (+1312) stáli při Rudolfovi Habsburském. 

Alberův  bratr Jindřich II. a jeho syn Jindřich V. však zůstali Přemyslovi věrni. A posledně jmenovaný se za svoji věrnost dočkal ztráty statků a  vyhnanství.

Tím byl mocensky oslaben celý rod. Ještě trochu vynikl Jiří I. (+ asi 1464), který byl jedním z rakouských místodržících za  Ladislava Pohrobka.

Rod však dále upadal, aby roku 1594 vymřel.