NAPSALI O JANU TYMLOVI (1905-1945)

Básník a spisovatel Jan Tyml patří jistě k nejvýznačnějším členům rodu a bezesporu by si zasloužil publikování kvalitní biografie. 

Takové dílo by  si však vyžádalo spousty práce, procházení množství archivních materiálů a nejrozličnější korespondence. A v neposlední řadě by jeho autor měl býti i zběhlým literárním kritikem. A právě k sepsání něčeho podobného se necítím být dostatečně kompetentní. 

Proto zde alespoň prezentuji různé posbírané materiály, s uvedením zdroje.


 

10. dubna 1905 se v Plzni narodil Jan TYML, předválečný redaktor časopisu CUZ "KRAJAN". Jan Tyml byl původně učitelem. Vyučoval nejprve ve školách v západočeském pohraničí, pak si to zkusil na menšinových školách v zahraničí a po návratu do vlasti učil nakonec na první reformní hlavní škole v Praze. Rad cestoval a poznával kraje a lidi. Již v roce 1927 se ocitá v Polsku, u Baltu, pak v Hamburku, dostal se i za oceán do New Yorku, navštívil dalmatské pobřeží, s učitelskou výpravou navštívil i Sovětský svaz. Všude se setkával s krajany. V roce 1931 navštívil Itálii a Francii a v roce 1934 prožívá jako reportér poslední pohnuté chvíle v revoluční Vídni. Své poznatky z cest shrnul do dvou knížek: "Hej ty Rusi nečesaná nemyta" (1932) a "Námořnická knížka" (1936).

Tyml byl vsak také svérázným básníkem. Jeho verse vyšly ve sbírkách "Kříž na rozcestí" (1927), "Vyznáni" (1931) a "Plachetnice" (1932). Od roku 1934 až do konce roku 1938 Jan Tyml působil jako redaktor časopisu CUZ "KRAJAN". Nebylo to výlučně zaměstnání. Současně samozřejmě učil na škole. Poslední prací Jana Tymla je útlá brožurka "HLAS DOMOVA", v níž Tyml shrnul jímavé a zajímavé záběry ze života našich krajanu na celém světě. Vyšla v roce 1940 těsně před jeho zatčením za odbojovou činnost. Následovaly nekonečné útrapy v německých věznicích a koncentračních táborech: Pankrác, Terezín, Gollnow, Flosenburg, Stutthof. Koncem května 1945 na prahu svobody ve svých 40 letech podlehl zákeřnému skvrnitému tyfu v Lundu ve Švédsku.

Mnohostrannou a obsažnou činnost Tymlovu vystihl ve vzpomínce stručně básník Jaroslav Seifert: "Co všechno Jan Tyml ve svém životě nadělal? Oč se nepokoušel! Psal verse, fejetony a povídky, hrál na několik hudebních nástrojů, zpíval, přednášel, cestoval, redigoval a učil. A bůh ví, co ještě!" V Dělnickém nakladatelství v Praze vyšla v roce 1946 knížka "In memoriam Jana Tymla." Vojta Beneš v článku "Jan Tyml, člověk Boží" píše: "Zatím, co byl u nás obvykly typ mladého člověka, který se tvářil jako by právě jemu byl cely svět něco dlužen, byl Jan Tyml z těch, kdož se povazovali za věčné dlužníky celému světu, celému národu a platil ze svého dluhu všude tam, kde býval, ochotně vysoké úroky svou prací".  

Krajanský kalendář


 Literární archiv Památníku národního písemnictví v Praze
Literární pozůstalost Jan Týml (1905-1945)
Jan Wagner, Praha 1975.

Jan Tyml se narodil 10.dubna 1905 v železničářské rodině, zemřel 27.května 1945 v Lundu u Malmö ve Švédsku po návratu z koncentračního tábora v Německu. Odborný učitel, reportér, básník a autor knih pro mláděž.

Vystudoval učitelský ústav v Plzni a již během studií začal veřejně působit v dělnickém prostředí a v plzeňské Nové době mu tiskli jeho první verše. Tyml byl předurčen pro učitelské povolání láskou k lidem a především k dětem. První místo učitelské nastoupil roku 1924 v nové české škole v Aši. Pak následovaly menšinové školy v kotíkově u Plzně a Ošelíně u Stříbra. Během tohoto působení dojížděl každou sobotu do Prahy na Vyšší pedagogické kurzy, aby doplnil své vzdělání. Od roku 1929 učil na škole v Nuslích. Na začátku německé okupace se zapojil do spořilovské odbojové skupiny malíře V.Preissiga a byl s ním roku 1940 zatčen. 

Plných pět roků strávil Tyml ve mnoha věznicích a koncentračních táborech Německa a tragedie jeho života je v tom, že všecky útrapy přežil, vykonal i poslední hladový pochod v východního Pruska do Flensburku na dánských hranicích, kde se dočkal zprávy o konci války, ale místo domů byl převezen Červeným křížem do Švédska, kde zakrátko onemocněl tyfem a v táboře v Lundu u Malmö zemřel.

Literárně Tyml debutoval roku 1927 melodickou poesií Kříž na rozcestí. Z jeho cesty do SSSR vyšly zápisky a reportáže. Z cesty do Ameriky, kterou podnikl roku 1928 jako tlumočník a steward na lodi vznikla Námořnická knížka. Psal články do Národího Osvobození, dětských časopisů jako Roj a naše republika, kterou vedl s básníkem J.Hořejším. Od roku 1934 redigoval pro zahraniční Čechy časopis Krajan a pro mládež Český domov (1939-1940).

Jan Tyml v kresbě spoluvězně (1945)


Práce ze dne 21.07.1945


Práce ze dne 08.08.1945


Práce ze dne 12.03.1947