SOUPISY PODDANÝCH panství žinkovského

Poddanské seznamy se vyvinuly na území Čech  během 16. století ze soupisů osiřelých poddanských dětí, nad nimiž měla vrchnost patronát. Údaje o sirotcích se každoročně shromažďovaly a byly zapisovány do "Register stavění sirotků" či německy "Waisenstellungs-Register", aby vrchnost měla přehled, kde se které dítě nachází. 

Později se původní soupisy sirotků přeměnily v seznamy všech poddaných, s uvedením jejich věku, sociálního postavení - "Mannschaftsbuch". Soupisy byly pravidelně obnovovány.

Soupisy poddaných byly vytvářeny na jednotlivých panstvích  v různých variantách, proto dále píši pouze o soupisech prováděných žinkovskou vrchností. které jsou nyní uloženy v klatovské pobočce Státního oblastního archivu v Plzni, ve fondu Velkostatku ŽINKOVY. 

  • Soupisy poddaných v Žinkovech byly zřejmě pořizovány každoročně (možná s přestávkami). Zachovány jsou však pouze Soupisy  z let : 1714, 1720-1726, 1729, 1738-1743, 1763, 1776, 1783, 1784, 1787, 1794, 1795 a 1799. Rozsah těchto Soupisů však reflektuje územní rozsah žinkovského panství. Proto např. v nejstarších ročnících Soupisů nelze nalézt Měčín, či Březí.

  • Soupisy byly řazeny dle jednotlivých vesnic, kde jsou dále jednotlivé rodiny sepisovány dle statků. Na konci každé vesnice jsou uvedeni sirotci. (Tedy pozůstalí po zemřelých hospodářích - slovo sirotek nemělo úplně současný význam. Setkáváme se zde se sirotky 70-tiletými, kteří ve vsi žili jako podruzi a mezi sirotky jsou též řazeny i vdovy.) 

  • U každé osoby je kromě jména uveden věk a poznamenání.

  • Princip pořizování těchto soupisů byl následující : 

    • Písař přepsal všechna jména z ročníku předcházejícího a v rubrice "věk" přičetl 1 rok. (A zde třeba docházelo k chybě. Například jedničku přečetl písař jako sedmičku, a pak v dalším ročníku byl 22-ti letý mládenec již uveden jako 28-letý. K opravě třeba došlo až za pár let, pokud vůbec.) Po většinou jsou tyto "předtisky" psány německy a německou mají tudíž podobu i křestní jména. 

    • Druhým krokem byl "průzkum v terénu". Tedy panský úředník procházel všechny vsi a stavení a připisoval do pořízeného soupisu poznámky. Tento úředník zase pro změnu zapisoval česky. Poznámky byly různého charakteru, jak uvádím na příkladech :

      • Umrzel - tato osoba již v dalším ročníku nebyla předepsána.

      • Anička pachole 2 týdny staré - Anička připsaná k rodině, byla pro následující rok zapsána jako jednoletá.

      • Na wojnie - mládenec byl odveden. Takto byl zapisován dokud se nevrátil, či nepadl.

      • U Slívy v Žinkovech - Dcerka byla u dotyčného Slívy za děvečku, nebo za manželku. Pokud byla manželkou, objevila se  též v poznámce u  Slívova statku a následujícího roku je již uvedena jako Slívova manželka.

      • V Bílukách u Kubiny -  Synek byl ve službě (podruží) u uvedeného hospodáře. Zapisován však byl stále v rodné vsi, dokud se sám neoženil. Pokud se oženil, byl následující rok již uveden ve vsi kde žil se svou novou rodinou. 

      • Neví se o ní (něm) - Bez komentáře. Dotyčný zmizel z panství a po pár letech i ze Soupisu.

  • Popsané Soupisy poddaných jsou naprosto jedinečným pramenem. Jedinou překážkou jsou chybějící "ročníky". Z těchto Soupisů se dá naprosto přesně vysledovat nejstarší historie jednotlivých statků. Co z nich však vyčíst nelze, je odkud si dotyčný poddaný přivedl nevěstu. Od ní známe pouze křestní jméno a věk.


K výše uvedenému se dá pouze připsat, že bez těchto Soupisů, by náš rodokmen Tymlů vypadal úplně jinak. Vlastně by se rozpadl na několik rodokmenů začínajících přibližně rokem 1730, bezpečně však až 1750, jejichž vzájemná souvislost by nám navždy zůstala utajena. Znali bychom pouze :

  • rodokmen Tymlů ze Svárkova 1

  • rodokmen Tymlů, ze Svárkova 13

  • rodokmen Tymlů z Radochov 21, kde bychom pouze věděli, že nejstarší Josef, přišel jako vdovec ze Svárkova

  • znali bychom též rodiny Tomáše Tymla ze Březí 14 a Matěje Tymla z Újezda. To že jsou bratři bychom jen tušili, jelikož Tomáš po druhém sňatku získal statek ve Březí 14 a chalupu v Újezdě pustil Matějovi. Dedukcí bychom asi došli k závěru, že tito snad bratři spíše pocházejí ze Svárkova 13, jelikož sedlák Václav Tyml pravidelně chodil za kmotra dětem Tomáše i Matěje. Jistotu bychom však nikdy neměli. A to i proto, že v době obrovské kojenecké a dětské úmrtnosti vypadá pět synů ze Svárkova 13, doživších se dospělosti spíše jako genealogův výmysl a pomůcka z nouze, než-li doložitelná skutečnost.....

Tento modře psaný odstavec platil v plném znění až do objevení se ztracené letinská matriky z let  1689 - 1766, na jaře 2009. To však nijak nesnižuje vypovídací hodnotu tohoto cenného pramene.