Systém číslování předků


Každý vývod předků je zpracován pro konkrétního jedince, který je vždy označován jakožto základ (probant) číslem 1.

Číselná řada pak od něj plynule pokračuje jeho rodiči 2 a 3, prarodiči 4, 5, 6 a 7 a tak dále do další generace.

Z tohoto relativně jednoduchého systému pak vyplývá několik základních pravidel :

- S výjimkou probanta č.1 mužům vždy patří sudé číslo a ženám číslo liché.

- Každá generace pak začíná probantovým přímým předkem v otcovské linii, jehož číslo je dvojnásobkem čísla předchozího.

- Zároveň každá generace obsahuje teoreticky tolik předků, jak velké je číslo prvního předka v otcovské linii.

- Tedy : 5. generace začíná číslem číslem 16 a zároveň je v ní 16 předků.

- A např. generace 10. začíná číslem 512 a obsahuje 512 předků. (Tedy 512 teoretických předků, viz poslední poznámka.)

- Dále platí jednoduchá rovnice, že číslo otce libovolného předka X je rovno X x 2.

- A matku tohoto předka X pak lze nalézti pod číslem rovným X x 2 + 1

Vlivem sňatků mezi příbuznými osobami však dochází k jevu zvanému SIMPLEX, čili splynutí či ztráta předků. To v praxi znamená, že u předků pocházejících z jedné oblasti se dříve či později narazí na stejného předka ve více liniích. Tedy například manželský pár 512 a 513 se v téže 10.generaci může objevit ještě na pozici například 812 a 813. Toto není nic výjimečného a též není to pouze záležitost šlechty, jak se šlo v dřívějších hanopisech dočíst. 

Naopak se dá říci, že vzhledem k nízké mobilitě selského lidu, byl leckterý sedlák teoreticky "zdegenerovanější", než-li jeho pán, jenž měl více možností odkud si nevěstu nechat poslat  i s rodokmenem.

MÁ ZTRÁTA PŘEDKŮ